Název

I love you Bratislava

Popis

Bizzarium aneb cigánsky fitness aneb kam veziete tú arapatúru?

Hráli jsme s kapelou v Bratislavě. Klub je ve starém městě. Ale nikto z bratov slovákov nám nepovedal, že do starého města nelze vjet autem, ve vjezdech do ulic jsou zabetonované sloupky. Asi už to považují za normální a přece to všichni vědí. Dlouho jsme si mysleli, že si dělají srandu. Nedělali. Po delším zmateném brainstormingu (padlo i vážně míněné "sereme na to") jsme vymysleli, že mezi sloupky a lidmi na tramvajové zastávce lze na centimetry protlačit samotný přívěs. Turisté si nás fotili, z druhé strany ulice nás sledovali policajti pohledy znuděných ostřížů a kupodivu se nerozhodli nás ochránit a vydělat tak mrzkých pár euro, evidentně jsou všichni zvyklí na podobné živé obrazy. Už nebudeme bohatým kapelám závidět dodávky. Přívěs je moc fajn. V klubu nám pak poradili, že z bodu B je to blíž (no nevím), ať si přejedeme a půjčili nám "půjčené" nákupní vozíky, notně již vyrachtané na kočičích hlavách, prostě ideální pomůcka pro dlouhé převozy aparatury za několik set tisíc. Elektronky dostaly na prdel jako nikdy. Starý rudlík nebo vozejk s velkými gumovými koly by je asi vyšel moc draho, u kaufáče přece nakoupíš krásné vozíky za 1 euro. Asi důsledek ekonomické krize. Nyní víme, že máme kvalitní aparáty, protože po vozíčkovém crossu hrály jak v Blavě, tak i druhý den. Do bodu B se šlo dostat přes turisticky nejrušnější ulici, něco jako Celetná. Ve 2:00 byla plná pařících lidí, kteří o naše vozíky projevovali buď přehnaný zájem ("možem sa sviezť?" a nebo je vyklopit "čo ty pičo s tým tady?" a nebo nás vyzvat na souboj "a ty čo tak čumíš?") a nebo přehnaný nezájem (hloučky ucpaly cestu a ignorovaly české bezďáky). Ale viděli jsme s vozíky i další kapelu z jiného klubu, takže asi místní standard.

Bol to ozajstný zážitok.

Pokud příště, tak akusticky.

http://www.staremesto.sk/sk/content/vjazd-a-zotrvanie-motoroveho-vozidla-v-historickej-casti-mesta/index/section:business

Nastavení